Reklama
 
Blog | Jan Majer

Peníze na stáří? Žadná věda.

Při psaní článků o financích si člověk musí dát velký pozor na první větu. Uvede-li hned na začátku něco jako „dne 3. listopadu se v Praze uskutečnila konference o penzijní reformě", může si být autor jistý, že drtivou většinu čtenářů odradí.

Běda, aby se v druhém odstavci objevila formulace, že se konference zúčastnili představitelé pěti středoevropských zemí a hovořili o svých zkušenostech se zaváděním penzijních reforem. Tím autor čtenáři sděluje, že nic zajímavějšího už v rukávu nemá. Když se text navíc hemží termíny jako třetí pilíř, opt-out nebo PAYGO, je dokonáno.

V čem spočívá potíž s budoucími důchody už tak nějak všichni víme. Taky všichni bereme na vědomí, že se budeme muset na stará kolena zabezpečit sami. Nebráníme se tomu, ale zatím se většina z nás nenechala vyprovokovat k nějakému zásadnímu kroku.

V penzijních fondech máme v průměru kolem čtyř stovek. Víme, že to je směšná částka, která naši budoucí finanční situaci neřeší. Máme i další úspory a investice, ale ruku na srdce – opravdu je nepoužijeme dřív na něco jiného?

Reklama

Nemusíte číst nezáživné články o penzijní reformě ani dohledávat, co znamenají ta výše uvedená cizí slova. Stačí si jednoduše sednout s kalkulačkou a pak udělat rozhodnutí: Tahle část mých příjmů je na penzi. A je nedotknutelná.

Mimochodem, ta konference o penzijní reformě se opravdu konala.

Článek vyšel v deníku Lidové noviny